Území města je rozděleno na polyfunkční území a monofunkční plochy.
- Polyfunkční území se dělí na kategorie: obytná území; smíšená území; území výroby a služeb; území sportu a rekreace; zvláštní komplexy.
- Monofunkční plochy se dělí na kategorie: veřejné vybavení; doprava; technické vybavení; těžba surovin; vodní plochy a suché poldry; příroda, krajina a zeleň; pěstební plochy.
Vysvětlivky k Územnímu plánu hl. m. Prahy se dají najít na webu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kde je dostupná i grafická část plánu.
Níže uvádíme ty nejčastější typy území
- OB - čistě obytné - Území sloužící pro bydlení.
- OV - všeobecně obytné - Území sloužící pro bydlení s možností umísťování dalších funkcí pro obsluhu obyvatel.
- SV - všeobecně smíšené - Území sloužící pro umístění polyfunkčních staveb nebo kombinaci monofunkčních staveb, kde žádná z funkcí nepřesáhne 60 % celkové kapacity území vymezeného danou funkcí.
- SMJ - smíšené městského jádra - Území sloužící pro kombinaci funkcí včetně bydlení, které jsou soustředěné do centrálních částí města a center městských čtvrtí. Pro centrální část města je stanoven směrný minimální podíl bydlení.
- VN - nerušící výroby a služeb - Území sloužící pro umístění zařízení služeb a výroby všeho druhu, včetně skladů a skladovacích ploch, která nesmí svými vlivy narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru.
- SP - sportu - Území sloužící pro umístění staveb a zařízení pro sport a tělovýchovu.
- SO - oddechu - Území s omezenou zastavitelností sloužící rekreaci, oddechu a sportovním aktivitám v přírodě, které podstatně nenarušují přírodní charakter území. Hlavní součástí funkce je zeleň.
- SO1 - přírodní rekreační plochy
- SO2 - golfová hřiště
- SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy
- SO4 - zařízení turistického ruchu
- SO5 - zvláštní rekreační aktivity
- SO6 - naučné a poznávací aktivity
- SO7 - zařízení pro organizovaný pobyt dětí v přírodě
- VV - veřejné vybavení - Plochy sloužící pro umístění zařízení a areálů veškerého veřejného vybavení města, tj. zejména pro školství a vzdělávání, pro zdravotnictví a sociální péči, veřejnou správu města, záchranný bezpečnostní systém a pro zabezpečení budoucích potřeb veřejného vybavení všeho druhu.
- TI - zařízení pro přenos informací - Plochy sloužící pro stavby a zařízení elektronických komunikací.
- LR - lesní porosty - Pozemky určené k plnění funkce lesa.
- ZMK - zeleň městská a krajinná - Zeleň s rekreačními aktivitami, které podstatně nenarušují přírodní charakter území.
- IZ - izolační zeleň - Zeleň s ochrannou funkcí, oddělující plochy technické a dopravní infrastruktury od jiných funkčních ploch.
- NL - louky a pastviny - Trvalé travnaté kultury, solitérní porosty.
- PZO - zahrádky a zahrádkové osady - Plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, klubová zařízení, zahrádkářské chaty.
- OP - orná půda, plochy pro pěstování zeleniny - Orná půda, intenzívní zelinářské a květinářské kultury. Louky a pastviny.
Plný seznam se nachází např. na webu Geoportal Praha (PDF), nebo kompletní znění na IPR Praha nebo starší znění na Praha.eu (PDF).
Míra využití území
Územní plán obsahuje ve vybraných funkčních plochách regulativy, stanovující maximální míru využití území. Jsou definované kódy A-K, uváděné za pomlčkou za kódem území, například OB-A.
Míra využití území je vyjádřena kódem míry využití území, který je definován koeficientem podlažních ploch (KPP) a koeficientem zeleně (KZ). Z KPP se pak dá odvodit koeficient zastavěné plochy (KZP) a podlažnost.
KZ udává podíl plochy zeleně na celkové ploše území, z KPP pak určuje objem stavby - může být nízká a zároveň široká, nebo vysoká a zároveň úzká.
Podlažnost je v územním plánu pomocným údajem, jehož prostřednictvím se stanovuje koeficient zeleně (KZ). Podlažnost je informativním prvkem územního plánu, sama o sobě nepředstavuje závazný regulativ.
|
A |
0,2 |
0,65 |
1 |
0,20 |
rodinné domy |
|
A |
0,2 |
0,80 |
2+ |
0,10 |
rodinné domy s nadstandardními parcelami |
|
B |
0,3 |
0,50 |
1 |
0,30 |
přízemní stavby pro bydlení a podnikáni |
|
B |
0,3 |
0,65 |
2 |
0,15 |
rozvolněné rodinné domy, stavby pro podnikání |
|
B |
0,3 |
0,80 |
3+ |
0,10 |
rodinné domy a obytné domy |
|
C |
0,5 |
0,30 |
1 |
0,50 |
stavby pro podnikání |
|
C |
0,5 |
0,45 |
2 |
0,25 |
skupinové rodinné domy, stavby pro podnikání |
|
C |
0,5 |
0,55 |
3+ |
0,17 |
skupinové rodinné domy, činžovní vily (viladomy), stavby pro podnikání |
|
D |
0,8 |
0,35 |
≤ 2 |
0,40 |
kobercové RD, stavby pro podnikání |
|
D |
0,8 |
0,50 |
3 |
0,27 |
viladomy, stavby pro podnikání |
|
D |
0,8 |
0,55 |
4 |
0,20 |
činžovní vily, rozvolněná zástavba městského typu |
|
D |
0,8 |
0,55 |
5+ |
0,16 |
činžovní vily, rozvolněná zástavba městského typu |
|
E |
1,1 |
0,15 |
≤ 2 |
0,55 |
stavby pro podnikání |
|
E |
1,1 |
0,35 |
3 |
0,37 |
činžovní vily (viladomy) |
|
E |
1,1 |
0,45 |
4 |
0,28 |
činžovní vily, rozvolněná zástavba městského typu |
|
E |
1,1 |
0,50 |
5+ |
0,22 |
činžovní vily, rozvolněná zástavba městského typu |
|
F |
1,4 |
0,25 |
≤ 3 |
0,47 |
činžovní vily, činžovní domy, stavby pro podnikání |
|
F |
1,4 |
0,40 |
4 |
0,35 |
zástavba městského typu |
|
F |
1,4 |
0,45 |
5 |
0,28 |
rozvolněná zástavba městského typu |
|
F |
1,4 |
0,45 |
6+ |
0,23 |
rozvolněná zástavba městského typu |
|
G |
1,8 |
0,25 |
≤ 4 |
0,45 |
kompaktní zástavba městského typu |
|
G |
1,8 |
0,35 |
5 |
0,36 |
zástavba městského typu |
|
G |
1,8 |
0,40 |
6 |
0,30 |
zástavba městského typu |
|
G |
1,8 |
0,45 |
7 |
0,26 |
rozvolněná zástavba městského typu |
|
G |
1,8 |
0,45 |
8+ |
0,23 |
rozvolněná zástavba městského typu |
|
H |
2,2 |
0,25 |
≤ 4 |
0,55 |
kompaktní zástavba městského typu |
|
H |
2,2 |
0,30 |
5 |
0,44 |
kompaktní zástavba městského typu |
|
H |
2,2 |
0,35 |
6 |
0,36 |
zástavba městského typu |
|
H |
2,2 |
0,40 |
7 |
0,31 |
zástavba městského typu |
|
H |
2,2 |
0,40 |
8+ |
0,28 |
rozvolněná zástavba městského typu |
|
atd. |
Plný seznam se nachází např. v Metodickém pokynu IPR Praha (PDF, str. 17), lidsky vysvětlenému v Metodickém návodu (PDF).
Územní rezervy
Některé plochy jsou v územním plánu označeny dvojicí kódů oddělených lomítkem (např. OP/OB-A) a plocha je v grafické části značena svislým šrafováním. Využití stanovené před lomítkem nesmí znemožnit nebo podstatně ztížit předpokládané budoucí využití (za lomítkem).
V místě územní rezervy je pro rozhodování závazné využití „před lomítkem“, pro přeměnu na využití v územní rezervě „za lomítkem“ je nutná změna územního plánu.